Americké snížení sazeb – dárek od Fedu?

Americký Federální rezervní systém (Fed) minulý týden dále snížil svou klíčovou úrokovou sazbu. Zároveň oznámil také nákupy krátkodobých státních dluhopisů. Jak nižší úrokové sazby, tak vyšší likvidita mají pozitivní dopad na hospodářský růst, což znamená, že tato opatření by měla podpořit i akciový trh.

Jak trh očekával a již dopředu započítal, měnoví strážci Fedu minulou středu přistoupili k dalšímu snížení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Cílové pásmo pro klíčovou úrokovou sazbu se nyní nachází na úrovni 3,5 až 3,75 %. Od září tak Fed snížil klíčovou sazbu celkem již o 1,25 procentního bodu.

Centrální banka se nadále nachází ve složité situaci: hospodářský růst se drží v trendu – Fed v současnosti pro konec roku 2025 prognózuje růst ve výši 1,7 % p. a. Zároveň se však inflace stále pohybuje nad dlouhodobým cílem 2 %. Aktuální odhad Fedu činí 2,9 % p. a. Míra nezaměstnanosti rovněž mírně roste a zaměstnanost již několik měsíců stagnuje.

Růst produktivity díky AI?

Odhady pro příští rok jsou obzvlášť zajímavé. Oproti poslednímu zveřejnění v září byl výhled hospodářského růstu výrazně revidován směrem nahoru – z 1,8 % na 2,3 %. Projekce míry nezaměstnanosti zůstala beze změny na úrovni 4,4 %, zatímco očekávaná inflace byla snížena z 2,6 % na 2,4 %.

Přestože mohou tato čísla a prognózy znít velmi technicky, mají pozoruhodné důsledky. Vyšší hospodářský růst při stabilní míře nezaměstnanosti a nižší inflaci je totiž možný pouze prostřednictvím růstu produktivity. Základním předpokladem se tak zdá být, že silné investice do oblasti umělé inteligence povedou k vyššímu růstu.

Jakou úrokovou politiku by měla centrální banka v tomto kontextu zvolit? Vysoké úrokové sazby, aby inflace klesla? To by však mohlo vést k růstu nezaměstnanosti. Nízké úrokové sazby na podporu trhu práce? To by naopak mohlo znovu rozdmýchat inflaci. Nebo třetí možnost: neutrální úrokové sazby, protože inflační rizika a rizika na trhu práce se navzájem vyvažují?

Od září 2024 se americký Fed rozhodl postupně posouvat klíčovou úrokovou sazbu z restriktivní úrovně směrem k neutrální. Tento krok odráží názor Fedu, že inflační rizika se snížila, zatímco rizika na trhu práce vzrostla.

Fed pravděpodobně zvolí vyčkávací přístup

Názory na budoucí směřování měnové politiky se v rámci Výboru pro měnovou politiku výrazně liší – podle toho, zda je kladen větší důraz na inflaci, nebo na trh práce. Někteří centrální bankéři Fedu signalizují neměnné úrokové sazby v příštím roce, jiní naopak volají po výrazném snížení. Společným jmenovatelem je však hlavní sdělení předsedy Fedu Jeroma Powella: „Úpravy, které jsme od září provedli v nastavení naší měnové politiky, posunuly [klíčové úrokové sazby] do pásma věrohodných odhadů neutrální úrovně […]“. V překladu to znamená, že Fed opustil svůj dosavadní jednoznačný sklon ke snižování sazeb a nyní zaujímá vyčkávací postoj.

Rozsah a načasování dalších úprav budou záviset na příchozích makroekonomických datech. V nejbližší době se pozornost soustředí především na dnešek, tedy úterý, kdy trhy s napětím očekávají údaje z amerického trhu práce za měsíc listopad.

Vedle snížení úrokových sazeb oznámil Fed také další opatření. Ještě v tomto měsíci plánuje centrální banka nákupy krátkodobých státních dluhopisů v objemu 40 miliard USD – a toto opatření může být prodlouženo i na delší období. Cílem dodávky dodatečné likvidity na peněžní trh je zmírnit tlak na růst krátkodobých tržních sazeb. Vyšší likvidita ze strany centrální banky je z pohledu finančních trhů v zásadě pozitivní.