Weekly Winzer: Hotovost je jistota

Kapitálové trhy jsou nadále výrazně ovlivňovány událostmi na Blízkém východě. Zvláštností současného vývoje na trhu je, že ceny akcií a dluhopisů klesají současně – stejně jako cena zlata. K takové nepříznivé konstelaci obvykle dochází, když růst cen vede ke ztrátě kupní síly – tedy k inflaci.

V ekonomii se tomu říká „stagflační impuls“. V současné době na trzích převládá nejistota ohledně rostoucích cen energií. Jediným pozitivním aspektem je, že prostředí v prvním čtvrtletí, tj. před eskalací situace v Íránu, bylo pro hospodářský růst příznivé. Globální růst byl na začátku roku pravděpodobně nad svým potenciálem. Na pozadí válečného konfliktu se však objevují známky poklesu ve druhém čtvrtletí.

Hnací síly trhu

Klíčovou otázkou v tuto chvíli je, jak vážný dopad bude mít válka na Blízkém východě. I aktuální ekonomické ukazatele, jako jsou předběžné indexy nákupních manažerů za březen, které budou zveřejněny tento týden, hrají v současné době pouze podružnou roli.

Citlivost trhů lze ilustrovat prohlášením Mezinárodní energetické agentury z 20. března: „Válka na Blízkém východě vede k vážné energetické krizi, včetně největšího narušení dodávek v historii světového trhu s ropou. Pokud nebude nalezeno rychlé řešení, dopad na energetické trhy a ekonomiky bude pravděpodobně stále závažnější.“

Očko jehly

Třetí týden války se vyznačoval další eskalací v podobě útoků na energetickou infrastrukturu v regionu. Tím se zvýšila potenciální hrozba. Zpočátku se pozornost soustředila na možné trvání války, které se původně odhadovalo na pouhých několik týdnů. Pozornost se poté přesunula na otázku, kdo má faktickou kontrolu nad Hormuzským průlivem. Obvykle tímto průlivem prochází přibližně 20 % světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. V průběhu války se ukázalo, že Írán si může kontrolu udržet – navzdory své vojenské podřízenosti vůči USA a Izraeli, a to i v případě, že válka skončí.

Eskalace

Minulý týden došlo k další eskalaci: civilní energetická infrastruktura v Íránu a Kataru byla úmyslně poškozena. Zatím poslední a zároveň ústřední vývoj v eskalaci „tit-for-tat“ (oko za oko) je následující: minulou sobotu americký prezident varoval, že íránská elektrická infrastruktura bude bombardována, pokud Írán do 48 hodin zcela neotevře Hormuzský průliv.

Pro národní ekonomiky a trhy tedy již nejde jen o to, kdo má nad průlivem kontrolu, ale také o to, zda a do jaké míry je poškozena energetická infrastruktura regionu.

Mechanismus

Nejistota ohledně rozsahu možného omezení globálních dodávek energie vyvolala další růst cen energií . Vzhledem k tomu, že se neočekává stejný růst mezd a tržeb podniků, oslabuje se tím kupní síla a hospodářský růst. K tomu se přidává rostoucí nejistota, která by mohla navíc omezit hospodářskou aktivitu snížením investic.

Nejistota se zvyšuje i v souvislosti se samotnou inflací. Ve snaze zmírnit průsakové efekty (např. vyšší ceny potravin) a sekundární efekty (vyšší mzdy) se významné centrální banky, jako je Evropská centrální banka, více zaměřují na boj proti inflačním rizikům. Trh v současnosti počítá se třemi zvýšeními klíčových úrokových sazeb vždy o 0,25 procentního bodu na 2,75 % do konce roku 2026.

Redukce zlata

Bezprostřední otázka pro trhy zní: „Co se stane, pokud hrozby amerického prezidenta nebudou mít zamýšlený účinek?“ Írán pohrozil útokem na elektrárny a vodohospodářskou infrastrukturu v regionu. A i kdyby Írán ustoupil, náklady na pojištění průjezdu průlivem budou pravděpodobně prozatím vysoké.

Očekávání nižších zisků, vyšší inflace a možného narušení dodávek spolu se zvýšenou nejistotou působí stejnou měrou na ceny akcií i dluhopisů. Z tohoto důvodu jsme již v polovině března snížili akciovou alokaci pod dlouhodobou strategickou orientaci a naopak zvýšili alokaci do peněžního trhu.

Také cena zlata vykazuje jasný klesající trend – částečně způsobený rostoucími úrokovými sazbami. Proto neutralizujeme naši předchozí nadváhu ve zlatě a opět zvyšujeme podíl peněžního trhu. Čím silnější je stagflační impuls, tím více platí heslo „Cash is king“.