Výnosy japonských dluhopisů stouply na nejvyšší úroveň od 90. let

Po ukončení své dlouholeté politiky nulových úrokových sazeb zvýšila Japonská centrální banka letos poprvé za deset let úrokové sazby, čímž uzavřela jednu ekonomickou éru. Na dluhopisovém trhu ceny státních dluhopisů v poslední době dále klesají. Výnos desetiletých dluhopisů vzrostl na nejvyšší úroveň od 90. let a nyní se blíží 3 procentům. To má dopad i na hypoteční trh: pro stát, podniky i soukromé osoby. V Japonsku je v současné době zadlužení dražší, než tomu bylo po dlouhou dobu.

Ačkoli japonské ekonomické údaje v poslední době vykazují překvapivě pozitivní vývoj, ceny dluhopisů budou pravděpodobně pod tlakem kvůli obavám o stav veřejných financí vyplývajícím z politiky velkorysých výdajů nové premiérky Sanae Takaichiové, jakož i kvůli obavám z dalšího růstu inflace a z toho vyplývajícího dalšího zvyšování úrokových sazeb ze strany centrální banky.

Japonská ekonomika trpí obzvláště silně v důsledku prudkého růstu cen ropy

Ačkoli jádrová inflace v Japonsku v dubnu klesla na 1,4 procenta – což je nejnižší úroveň za poslední čtyři roky – mnoho odborníků očekává, že v nadcházejících měsících inflace vzroste vzhledem k pokračujícímu nárůstu cen energií. Vzhledem k tomu, že japonská ekonomika, která je chudá na suroviny, je silně závislá na dovozu ropy ze Středního východu a že Hormuzský průliv – klíčová trasa pro dodávky ropy – je kvůli válce v Íránu prakticky uzavřen, ceny ropy a energie letos prudce vzrostly.

Situaci ještě zhoršuje současné oslabení japonského jenu. Díky tomu je ropa pro tuto zemi ještě dražší. Jen letos na devizovém trhu neustále ztrácí na hodnotě. Vzhledem k oslabení jenu již japonské ministerstvo financí naznačilo možnost přímé intervence na devizovém trhu s cílem posílit měnu. Podle účastníků trhu centrální banka ve skutečnosti již několikrát zabránila ještě většímu oslabení jenu prostřednictvím intervencí na trhu.

Centrální banka by mohla na vysoké ceny energií reagovat dalším zvyšováním úrokových sazeb

Odborníci se rovněž domnívají, že centrální banka bude pravděpodobně pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Ačkoli se inflace v poslední době drží pod 2% cílem centrální banky, vyhlídky na růst inflace rovněž posilují očekávání trhu, že Japonská centrální banka (BoJ) přistoupí k vyrovnávacímu zvýšení úrokových sazeb.

Na svém posledním zasedání v dubnu ponechala centrální banka svou klíčovou úrokovou sazbu beze změny na úrovni 0,75 procenta, a to i přes dopady války v Íránu. V rámci BoJ však narůstal tlak na zpřísnění měnové politiky. Tři z devíti členů rady hlasovali pro zvýšení sazeb s odkazem na inflační tlaky vyplývající z války, což představuje nejvyšší počet nesouhlasných hlasů od ledna 2016. Centrální banka také výrazně revidovala své inflační prognózy směrem nahoru. Ty naznačovaly vysokou pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb v nadcházejících měsících.

Nová japonská premiérka se i přes vysoké zadlužení zaměřuje na investice

Obavy ohledně japonského státního rozpočtu rovněž vyvíjejí tlak na ceny dluhopisů. Druhá největší asijská ekonomika po Číně je zadluženější než kterákoli jiná významná průmyslová země. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) činí závazky vlády téměř 200 procent HDP. Pro srovnání: poměr veřejného dluhu k HDP v Německu podle MMF v současné době činí 65 procent. V případě Číny a USA je to něco málo přes 100 procent. K tomu se přidávají rostoucí úrokové sazby na trhu se státními dluhopisy, které japonské vládě ještě více zvyšují náklady na přijímání nových dluhů.

Navzdory vysoké míře zadlužení oznámila nová japonská premiérka hned po svém nástupu do úřadu odklon od dosavadní úsporné politiky a zaměřuje se na snižování daní a pozitivní ekonomické dopady vládních výdajů. „Moje vláda se v budoucnu rozejde s dlouholetým trendem nadměrných úsporných opatření a chronického podinvestování,“ uvedla Takaichi v únoru. Japonsko by nemělo váhat se zvýšením výdajů na podporu soukromých investic. Současně premiérka také kritizovala zvýšení úrokových sazeb centrální bankou.

Nejnovější ekonomické údaje přinesly příjemné překvapení

Nejnovější ekonomické údaje z Japonska přinesly příjemné překvapení. Hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl v prvním čtvrtletí v anualizovaném vyjádření o 2,1 procenta. Odborníci v průměru očekávali růst výrazně pod 2 procenty. Soukromá spotřeba a investice vzrostly o 0,3 procenta. Kromě toho k růstu přispěla o 0,3 procentního bodu obchodní bilance – saldo vývozu a dovozu.

Japonský vývoz v dubnu rovněž zaznamenal poměrně výrazný nárůst, k čemuž přispěla přetrvávající silná poptávka ze strany Číny a Evropy. Objem vývozu meziročně vzrostl o 14,8 % na 10,5 bilionu jenů (cca 57 miliard eur), což představuje překvapivé zrychlení růstu vývozu. Pozitivní trend v poslední době vykazuje i výrobní sektor, kde produkce japonských továren v dubnu meziměsíčně vzrostla o 0,8 %, a to navzdory očekávanému poklesu o 0,9 % ze strany analytiků. Mnozí odborníci se však obávají, že rostoucí ceny energií a problémy s dodávkami způsobené konfliktem s Íránem budou v průběhu roku i nadále tlumit japonskou ekonomiku.

Výkonnost ERSTE RESPONSIBLE STOCK JAPAN