Weekly Winzer: USA a Írán dosáhly dohody

Jak bylo oznámeno v neděli pozdě večer, USA a Írán dosáhly dohody o znovuotevření Hormuzského průlivu a prodloužení příměří. Oficiální podpis dohody je naplánován na tento pátek ve Švýcarsku.

Dobrá zpráva pro akciové trhy

Zpráva o dosažení dohody v íránském konfliktu byla na finančních trzích samozřejmě přijata kladně. V důsledku toho otevřely akciové trhy v pondělí nový týden s výraznými zisky napříč celým spektrem. Ceny ropy také prudce klesly v návaznosti na zprávy o blížícím se znovuotevření Hormuzského průlivu. Cena severomořské ropy Brent v pondělí klesla o přibližně 5 procent na 83 dolarů, což je nejnižší úroveň od poloviny března. Výnosy na dluhopisových trzích rovněž poklesly.

Hlavní body dohody

Podle podmínek dohody má být Hormuzský průliv postupně znovu otevřen, zatímco íránské síly budou během prvních 30 dnů provádět odminování. Írán nebude po dobu 60 dnů vybírat tranzitní poplatky. USA rovněž zruší námořní blokádu íránských přístavů. Kromě toho mají být zrušeny sankce týkající se prodeje íránské ropy a Mají být uvolněny zmrazené íránské finanční prostředky v celkové výši přesahující 20 miliard dolarů.

Samozřejmě se ještě může spousta věcí pokazit. Koneckonců, podrobnosti ještě nejsou definitivně dojednány – ani ty, které se týkají memoranda o porozumění, zatím nebyly zveřejněny. Trvalá mírová smlouva ještě nebyla podepsána a zastánci tvrdé linie na obou stranách by v nadcházejících měsících mohli tento proces potenciálně zmařit. Nicméně otevření Hormuzského průlivu je pro trhy jednoznačně pozitivní zprávou.

Jaký dopad bude mít tato dohoda?

Nejvýraznějším bezprostředním dopadem íránského konfliktu byla stagflace, neboť vyšší ceny energií vedly k poklesu kupní síly. Tento negativní dopad cen energií již dosáhl svého vrcholu a jeho negativní vliv na hospodářský růst nyní slábne.

I přes tuto dohodu potrvá měsíce , než se provoz v průlivu vrátí do normálu. To by mohlo vést k občasnému nedostatku ropy a ropných derivátů. Jakákoli negativní reakce trhu vyvolaná touto situací by však byla pouze krátkodobá.

Celkově se však očekává, že již tak příznivé podmínky pro rizikovější třídy aktiv, jako jsou akcie, se ještě zlepší:

• Ekonomické ukazatele naznačují, že příznivé podmínky pro růst budou i nadále přetrvávat.
• Rozmach v oblasti IT a umělé inteligence pokračuje. Projevuje se to nárůstem vývozu, investic, zisků podniků, cen akcií a hospodářského růstu, ale také inflací. Pozitivní dopad na produktivitu se možná projeví až v budoucnu.
• Kromě toho se snížila rizika extrémních výkyvů. Blížící se znovuotevření Hormuzského průlivu zajišťuje dostatečné dodávky ropy pro světovou ekonomiku. Riziko nedostatku a prudkého nárůstu cen energií – a tím i riziko prudkého zpomalení růstu – se snížilo.
• Vzhledem k tomu, že se snížila i pravděpodobnost dalšího růstu inflace, kleslo rovněž riziko prudkého zvyšování úrokových sazeb ze strany centrálních bank. Takový vývoj by vyvolal obavy o hospodářský růst. Růstové akcie, zejména v odvětvích umělé inteligence a technologií pro udržitelnou energetiku, by měly těžit z nižších očekávání ohledně zvyšování úrokových sazeb.

Navzdory této dohodě a jejím pozitivním dopadům přetrvávají důsledky popsané minulý týden:

• Cena ropy se drží nad úrovní z února.
• Inflace zůstává na vysoké úrovni(vyšší ceny energií, přenos nákladů).
• Pokles kupní síly vede ke snížení příjmů a v důsledku toho i k zpomalení hospodářského růstu.
• Centrální banky zaujímají restriktivnější postoj než v únoru. Je třeba udržet inflační očekávání na stabilní úrovni. To vedlo k plošnému, avšak mírnému zvýšení klíčových úrokových sazeb. Zvýšení sazeb ze strany ECB z minulého týdne pravděpodobně nebude posledním.

Jaké jsou dlouhodobé důsledky?

V dlouhodobém horizontu by tyto dopady mohly zůstat patrné: Tento konflikt jasně ukázal, že i země, které nepatří mezi světové velmoci, mohou mít významný globální vliv, pokud ovládají nebo získají kontrolu nad strategickým úzkým hrdlem.

V důsledku toho jsou dodavatelské řetězce dnes považovány za méně spolehlivé než dříve. To pravděpodobně povede k hromadění zásob surovin, jako je ropa, plyn a hnojiva, a omezí trvalý pokles cen. Navíc roste tlak na diverzifikaci výroby energie a dovozu, například prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie a rozšiřování distribučních sítí. Celkově by se investiční boom mohl rozšířit – od infrastruktury a IT po alternativní zdroje energie a obranu –, protože ani velké vojenské mocnosti nemohou takové dodávky trvale zajistit.

Pozornost se upírá na zasedání Fedu o úrokových sazbách

Minulý týden ovládly geopolitické události a vstup společnosti SpaceX na burzu. Tento týden bude kromě dohody ohledně íránského konfliktu ovlivněn zasedáními centrálních bank. Minulý týden Evropská centrální banka poprvé za zhruba tři roky zvýšila základní úrokové sazby, aby udržela inflační očekávání pod kontrolou. Postoj zůstal restriktivní. Další zvyšování sazeb nad úroveň, která je v současné době zohledněna v cenách, je však nepravděpodobné.

Tento pátek bude pozornost upřena na zasedání americké centrální banky (Fed). Zasedání povede nový předseda Kevin Warsh Zasedání FOMC, jehož se zúčastní i bývalý předseda Jerome Powell. Hospodářský růst převyšuje potenciál a inflace je vysoká (poháněná cenami energií, ale i inflace v sektoru služeb přesahuje 3 %), takže existuje riziko přenosu těchto tlaků do spotřebitelských cen. Rostoucí zaměstnanost by rovněž mohla vést k poklesu míry nezaměstnanosti. Typicky „jestřábí“ centrální bankéř by upřednostňoval zvyšování úrokových sazeb. Prohlášení, prognózy a následná tisková konference budou pravděpodobně zajímavé. Tržní očekávání jsou taková, že referenční úroková sazba Fedu zůstane beze změny v rozmezí 3,5 % až 3,75 %.