Jak se vlny veder stávají ekonomickým faktorem

Vlny veder v Evropě jsou stále častější a intenzivnější, stejně jako jejich ekonomické důsledky. S rostoucími teplotami se nejen zvyšuje zátěž pro lidi a životní prostředí, ale dopady pociťuje i ekonomika.

Podle studie společnosti Allianz Research zveřejněné v květnu se počet případů extrémních veder po celém světě od 80. let minulého století zvýšil sedmkrát. Evropa je vlnami veder zasažena obzvláště silně, částečně kvůli stárnoucí populaci a také proto, že ve srovnání s jinými zeměmi zde klimatizace stále není příliš rozšířená.

Kritická hranice je 30 stupňů

Ekonomické dopady vln veder nejsou úměrné nárůstu teploty. Odborníci považují teplotu 30 stupňů za kritickou hranici, za kterou extrémní vlny veder náhle vedou k prudkému poklesu produktivity. Ve svém modelu ekonomové společnosti Allianz vypočítávají pokles produktivity o 1 dolar za odpracovanou hodinu, tedy o 3 procenta, za každý další stupeň v rozmezí 30 až 35 stupňů.

Výsledné ztráty na daňových příjmech jsou v případě progresivních daňových sazeb ještě větší. Přestože se mzdy dlouhodobě přizpůsobují nižší produktivitě, děje se tak pouze se zpožděním. V krátkodobém horizontu to pro firmy znamená vyšší mzdové náklady. Podle studie společnosti Allianz tento efekt, spojený s vyššími náklady na energii potřebnou k chlazení, rovněž negativně ovlivňuje ziskovost firem.

Nejvíce jsou postiženy jižní země; v severních zemích jsou patrné pozitivní účinky

Pod hranicí 30 stupňů převažují pozitivní účinky tepla – například nižší náklady na vytápění. To je patrné i při mezistátním srovnání dopadů tepla. Zatímco severní země, jako je Kanada, Švédsko a Finsko, stále těží z vln veder, v teplejších oblastech dochází k prudkému poklesu produktivity.

Ekonometrická analýza provedená společností Allianz Research, založená na datech z 35 zemí za období od roku 1997 do roku 2023, odhaluje zřetelné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Podle této analýzy severní země – Spojené království, Švédsko, Finsko, Norsko a Irsko – ve skutečnosti z vln veder těží, přičemž nárůst hodinové pracovní produktivity se pohybuje v rozmezí 2 až 3 procent. V těchto zemích se navíc teploty většinou držely pod klíčovou hranicí 30 stupňů.

V teplejších oblastech je situace odlišná. Jižní země, jako je Slovinsko, Itálie, Francie a Austrálie, byly vedrem zasaženy nejvíce a utrpěly pokles produktivity až o necelá 3 procenta.

K 1. červenci 2026

Obory, které byly zasaženy nejvíce: zemědělství, stavebnictví a cestovní ruch

Vlny veder mají také různý dopad na jednotlivá odvětví. Například v zemědělství to představuje „závažný problém“, jak nedávno vysvětlil ekonom z Wifo Marcus Scheiblecker v rozhovoru pro Rakouskou tiskovou agenturu (APA).

Vlny veder se vyskytují stále častěji v období od června do září, nikoli pouze uprostřed léta, jak tomu bývalo dříve. Podle ekonoma však mnoho plodin nedokáže snášet extrémní vedro po delší dobu, zejména bez dostatečného zavlažování. Přirozeně je tím zvláště zasaženo zemědělství v jižních regionech. V Itálii již odvětvová sdružení varovala před drastickými dopady nedávných vln veder na produkci vína a rýže.

V oblasti stavebnictví se rovněž objevují nové „překážky“, i když nemusí být dlouhodobé. Podle Scheibleckera může být nutné upravit harmonogramy stavebních prací a zavést přísnější předpisy týkající se teplot. Je pravděpodobný posun stavebních prací do chladnějších ročních období, což by však mohlo vést ke zvýšení nákladů, protože větší část stavebních prací by se musela uskutečnit během kratších období na jaře a na podzim. „V létě by mohlo dojít k útlumu stavebních prací, stejně jako tomu bylo v zimě,“ uvedl.

Scheiblecker předpokládá, že výlety do měst budou v nejteplejších měsících roku méně atraktivní. Ve zdravotnictví se rovněž rýsují vyšší náklady, protože se očekává nárůst počtu hospitalizací v důsledku veder. Výrobci klimatizací se naopak připravují na boom, jak se deník Handelsblatt dozvěděl od předních německých výrobců. V roce 2024 vyrobili výrobci jen v Německu přibližně 317 000 klimatizačních jednotek. To představuje nárůst o více než 90 procent ve srovnání s předchozím rokem.

Vlna veder způsobila, že ceny elektřiny občas výrazně vzrostly

Energetický sektor je samozřejmě vlnami veder zasažen obzvláště silně, protože roste poptávka po elektřině pro provoz chladicích systémů a klimatizací. To bylo patrné i během poslední vlny veder na cenách elektřiny na evropských energetických burzách, které v některých momentech prudce vzrostly. Tak vysoké ceny elektřiny jsou neobvyklé, zejména v letních měsících. Podobně vysoké ceny byly naposledy zaznamenány v roce 2022, poté co ruská agresivní válka proti Ukrajině vyvolala energetickou krizi.

Poptávka po elektřině je obzvláště vysoká ve večerních hodinách. Právě v tu dobu se domácnosti, kanceláře i průmyslová zařízení potýkají s horkem, vysvětlil Christoph Maurer z poradenské společnosti Consentec v rozhovoru pro deník *Handelsblatt*.

Poznámka: Prognózy nejsou spolehlivým ukazatelem budoucího vývoje.

Studie společnosti Allianz samozřejmě také poukazuje na znatelný rozdíl v poptávce po elektřině mezi chladnějšími a teplejšími regiony. Podle této studie v teplejších zemích, jako jsou Egypt, Čína, Senegal a Španělsko, stoupá poptávka po elektřině během vln veder o 2 až necelých 6 procent ve srovnání s dvacetiletým průměrem. Chladnější země, jako je Irsko, Norsko, Spojené království a Finsko, v minulosti dokonce těžily z nižších nákladů na vytápění. Autoři studie však varují, že tyto pozitivní účinky se v budoucnu pravděpodobně vytratí, protože teploty budou i nadále stoupat.

Na pozadí rostoucí poptávky po elektřině se obnovitelné zdroje energie opět dostávají do popředí zájmu. „Nejnovější prognózy předpovídají v nadcházejících desetiletích výrazný nárůst poptávky po elektřině – a to mimo jiné i kvůli rychlému rozvoji infrastruktury umělé inteligence,“ zdůrazňuje Alexander Weiß, manažer fondu zaměřeného na environmentální akcie v Erste Asset Management.

Obnovitelné zdroje energie by zde mohly hrát důležitou roli jako nákladově efektivní a snadno dostupný zdroj energie pro pokrytí poptávky po elektřině, pokračuje odborník. „V této souvislosti představují také síťová infrastruktura a bateriová řešení klíčové oblasti růstu, na které se v rámci environmentálního akciového fondu ERSTE GREEN INVEST konkrétně zaměřujeme,“ říká Weiss.

Závěr: Klimatickým rizikům se věnuje stále větší pozornost

Extrémní vedra již dlouho představují více než jen meteorologický jev. Mění výrobní podmínky, dodavatelské řetězce, poptávku po energii i investiční rozhodnutí. Pro investory je proto stále důležitější posoudit, jak dobře jsou společnosti na tyto změny připraveny.

Zároveň se však objevují nové příležitosti. Stále větší význam nabývají investice do energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie, inteligentních rozvodných sítí a řešení pro přizpůsobení se změně klimatu. Společnosti, které vyvinou inovativní přístupy k těmto výzvám, by z této strukturální změny mohly získat dlouhodobý impuls.